The Witcher 3: Wild Hunt Remastered · Olej proti nekrofágům · Inventář

Výsledek ×1 · Recept pro přípravu oleje, kterým lze potřít meč.

Ingredience ×1 · Recept pro přípravu oleje, kterým lze potřít meč.

Účinné prostředky · Myslel jsem, že to byla jen hromada shnilýho masa - než se to začalo hejbat! - Tybalt z Beauclair Kurdějové jsou větší bratranci ohnilců. Těla těchto ohyzdných, vzdáleně člověku podobných tvorů jsou pokrytá shnilými cáry kůže, pod níž se skrývají ještě prohnilejší svaly natažené na silnou a pružnou kostru. Kurdějové, kteří se nejčastěji krmí starými rozkládajícími se mrtvolami, dávají přednost lovištím, která si udělají z opuštěných míst, kde docházelo k mučení, na zapomenutých hřbitovech a na starých bojištích. Jsou velmi násilní, a třebaže se živí mrtvolami, pokud narazí na živého člověka, pravděpodobně na něj zaútočí. Proto je třeba mít se na cestě kolem výše zmíněných míst mimořádně na pozoru.

Účinné prostředky · Naší nejlepší obranou proti vichtům skvrnitým je zůstat tiše a v klidu. - úryvek pojednání o vichtech skvrnitých od Rodericka Giligana Vichtové skvrnití jsou poddruhem vichtů, které zaklínači dokázali vyhubit. Jsou větší než jejich neskvrnití příbuzní a za své jméno vděčí skvrnám a výronům na kůži. Vichtové skvrnití nejčastěji obývají zchátralé hřbitovy a pusté divočiny, ale občas se usadí i v opuštěných lidských sídlech. Jejich největší vášní je výroba odvarů ze svých vlastních výměšků. Když je člověk nechá na pokoji, vykazují pramalé sklony k násilí. Pokud se však cítí ohroženi, dokážou být velmi nebezpeční. Při nízkých teplotách často upadají do stavu netečnosti. Říká se, že zaklínači přišli na zaručený způsob, jak je porazit, který spočívá v opatrném sesílání znamení Yrden - tak to alespoň zaklínači povídají...

Účinné prostředky · Mrtví prej maj rádi ticho. No, já nevim jak mrtví, ale vichtové teda určitě jo. - Heinrich von Grott Ačkoliv vichtové nevypadají jako obzvláště přátelští tvorové, není dobré se k nim přibližovat nevraživě. Pokud je necháte na pokoji, nepředstavují žádné vážné nebezpečí. Víc než boj je většinou mnohem víc zajímá kotlík, ve kterém si vaří své odvary. Tento druh se nejčastěji vyskytuje na starých pohřebištích, ačkoliv už byli spatřeni i poblíž novějších hřbitovů nebo masových hrobů. Vichtové tráví zimní měsíce ve stavu netečnosti, který se velmi podobá lidskému spánku. Žijí přísně samotářským životem. Je téměř neslýchané, aby se tito tvorové vyskytovali ve skupinách. Ale když mají strach, že je jejich území ohrožené (a důvod pro takový pocit ohrožení zavdá i jediný krok na vichtovo území), promění se v nebezpečné protivníky a opustí své samotářské způsoby, aby k sobě na pomoc přivolali ostatní příšery.

Účinné prostředky · Alghúl je v zásadku ghúl, enem víc hajzl. - Yarpen Zigrin, trpasličí válečník Alghúlové se od běžných ghúlů liší velikostí, silou, barvou a především bystrostí. Zatímco ghúlové a graveiři jsou primitivní stvoření neschopná nastražit ani sebejednodušší léčku, alghúlové a jejich příbuzní (jako třeba hřbitauři) jsou prozíraví a o to nebezpečnější.

Účinné prostředky · Ghúlové se plížej tmou, každýho hned sežerou, dívej se furt za sebe, jinak zbaštěj i tebe. - dětský popěvek Ghúlové a graveiři se těžko popisují. Dalo by se říct, že svým vzhledem připomínají lidi, ale ve skutečnosti jsou pravým opakem všeho lidského. Ačkoliv mají paže a nohy jako lidé, běhají po čtyřech jako psi či jezevci. Třebaže mají lidské tváře, jeden by v nich marně hledal stopy soucitu, rozumu či dokonce záblesk vědomí. Žene je pouze jedna jediná věc: nenasytná touha po lidském mase.

Účinné prostředky · Jasně že smrděj. Myslíte, že se jim říká ohnilci, protože voněj po fialkách? - Vesemir, učitel zaklínačské školy Vlka Ohnilci připomínají rozkládající se lidská těla, která byla stažena z kůže. Jejich přítomnost prozradí nesmírný pach hniloby, podle kterého dostali své jméno. Obzvláště nebezpečným druhem ohnilců jsou žrouni, kteří se vyznačují nenasytnou touhou po lidském mase.

Účinné prostředky · Někdo si tady vaří... Tohle... to je lidská stehenní kost... dětská. - Geralt z Rivie

Účinné prostředky · Vopatrně, pane, v tom močálu číhá stvůra. Jestli do tý mlhy vejde, už nikdy nespatří domov! – Leslav, kopáč rašeliny

Účinné prostředky · Už jsem v životě viděl spoustu hnusů - murény, mihule, sliznatky... Ale něco takovýho nikdy! - Bjorg, loďař z Kaer Trolde

Účinné prostředky · U vody musíte bejt zticha. Zaprvně abyste neplašili ryby. A zadruhý – abyste nepřilákali topivce. - Janek z Blavikenu, rybář Topivec připomíná mrtvolu vytaženou ze dna rybníka. Má nezdravě modrou či zelenou barvu, z každého póru mu vytéká sliz a bahno a nezaměnitelný je i dávivý pach hniloby, který se kolem nich vznáší. Proto se lidé často domnívají, že topivci - spolu se svými nebezpečnějšími bratranci: vodníky, sajranery a utopenci - pocházejí z těl těch, kteří se utopí v mělké vodě: poutníci, kteří se zatoulají do bažin, děti, jež plavou daleko od břehu, nebo v případě vodníků podnapilí sedláci, kteří sejdou z úzkých cestiček v močálech.

Účinné prostředky · Když vás někdy přepadne noc v močálech, zůstaňte na místě až do rozbřesku, i kdybyste museli stát po pás ve vodě a nohavicemi by vám lezly pijavice. A co je nejdůležitější, pokud uvidíte světélko v mlze, nikdy, a tím myslím nikdy, ho nenásledujte. - Johan Štrád, průvodce Mlha je poutníkův nepřítel. V lese kvůli ní může člověk snadno sejít z cesty, na moři vás může vrhnout na skaliska. Ale taková nebezpečenství nejsou nic v porovnání s příšerami známými jako mlhavci, které v mlze občas přebývají. Tyto obludy mají silné paže a drápy jako zerrikánské kinžály, ale ze všeho nejnebezpečnější jsou kvůli svému mistrovství klamu, šálení a matení. Častokrát ani nemusí vůbec útočit, prostě svou kořist doženou k šílenství či zavedou do bažinatých mokřadů, načež trpělivě počkají, než se v bahnitých vodách utopí.

Účinné prostředky · Takový pohřeb žehem, to je něco, co by se lidé mohli naučit od gnómů. Pohřbít tělo někde na poli, inu, to je pro příšery učiněná pozvánka na hostinu! Když ho vyčmuchají ghúlové, budiž, to nevadí – ti se nažerou dosyta a půjdou si zase po svých. Ale pokud se u vašeho hřbitova usadí, chraňte bohové, hrobice, nebude brát vaše trápení konce. - Jacques de Villepin, Oxenfurtská akademie Jen málo názvů příšer sedí tak přiléhavě jako v případě hrobice. Jak napovídá původ tohoto označení (hrob + babice), připomínají zestárlou a znetvořenou ženu, která se plouží poblíž hřbitovů a bojišť. Hrobice se živí lidskými mrtvolami a obzvláště shnilým morkem, který srkají z kostí pomocí dlouhých a obratných jazyků. Jakmile babice pozře všechny mrtvoly v dosahu, začne zabíjet lidi a pohřbívat je na hřbitově, kde pak čeká, dokud se nezačnou rozkládat.

Účinné prostředky · Lidi říkají, že vodnice jsou manželky topivců. Jestli je to pravda, není divu, že jsou to takový čúzy. - Šemhel z Dregsdonu Podle některých příběhů se vodnice a močálnice vydávají za staré ztracené ženy, které chtějí vlákat poutníky do svých chatrných chýší, které si postavily v mokřadech. Ve skutečnosti by si jen slepý muž, či vidomý muž oslepený přemírou pití, mohl splést slizovité a hnijící mršinou páchnoucí doupě vodnice s útulnou chajdou a tuto odpornou babici samotnou s nevinnou stařenkou. Jejich vrásčitá těla pokrytá bradavicemi jsou téměř dva yardy vysoká, zbarvená do zeleno-růžova a páchnoucí bahnem a rybinou. Jejich obraz dokreslují na dvě pěsti dlouhé kostěné výrůstky na zádech, vlasy jako chuchvalec mořských řas a spáry, za které by se nestyděl ani vlkodlak.