The Witcher 3: Wild Hunt Remastered · Olej proti přeludům · Inventář

Výsledek ×1 · Recept pro přípravu oleje, kterým lze potřít meč.

Ingredience ×1 · Recept pro přípravu oleje, kterým lze potřít meč.

Účinné prostředky · Střezte se hříchu a odporností, a pokud se ocitnete v pokušení zla, pamatujte, co se stalo obyvatelům wyzimského předměstí, které smetla pohroma barghestů! "Kázání pro každý svátek" - ctihodný otec Yomen z Tretogoru Prosťáčci tvrdí, že kdo spáchá mimořádně zavrženíhodný čin, přivolá na sebe hněv bohů v podobě přízračných psů známých jako "barghesti", kteří po nocích číhají podél cest. I kdyby byl jejich původ skutečně takový, představují barghesti hrozbu pro světce i hříšníky, neboť na obě skupiny útočí se stejnou divokostí. Zaklínači převážně na bohy nevěří, ale uznávají, že barghesti jsou a že mají vždy nějakou spojitost se sledem nešťastných událostí, které se odehrály v minulosti. Jejich přítomnost však vysvětlují tím, že barghesti vznikají na základě kletby či soustředěné zlé vůle.

Účinné prostředky · Fa'zhúlové kvílej a vřeštěj, a když uslyšíš jejich křik, víš, že eště tu noc rozšíříš řady mrtvejch. - žebrák z Dun Dâre Podle starých klevet jsou fa'zhúlové duchové žen, kteří uvízli mezi životem a smrtí kvůli děsivým okolnostem. Jejich nářky a steny se považují za zlé znamení bezprostřední, nevyhnutelné smrti, ačkoliv prý na živé neútočí přímo oni. Nejčastěji se zjevují v podobě bledých plačtivých žen s vrásčitou tváří a scvrklým mrtvolným tělem.

Účinné prostředky · Zjevení je pouhopouhé nečisté vědomí, sužované vinou a neodpuštěným příkořím. Člověk si libuje v hříchu s povolnými ženštinami a v noci nemůže spát, načež si vybájí povídačky o jakémsi zjevení či přízraku a vykládá je v hospodě. - Sabina z Dalu, mystička a kněžka proroka Lebedy.

Účinné prostředky · Během svého pobytu v Toussaintu se Geralt zapletl do podivného případu ženostromotvarství - tedy ženy, která byla proměněna ve strom. Když někdo sekl do kůry tohoto stromu, krvácel, a když se listy proháněl vítr, bylo možné slyšet tlumený nářek. Geralt tuto záležitost prošetřil a zjistil, že za touto proměnou stojí magie (či spíš kletba) a že to má rozhodně spojitost s jistou smutnou příhodou z ženiny minulosti. Láska Dafnina života, bludný rytíř, se vydala za čarodějnicí z Rysích skalisek a nikdy se nevrátila, takže Dafné nezbývalo než na rytíře věčně čekat - plná smutku a tužby.

Účinné prostředky · No, když už na těch vlasech nemůžu vytahovat nahoru rytíře v zářivé zbroji, tak ať mi aspoň k něčemu jsou. - poslední slova Dlouhovlásky. Každý ví, že milostné příběhy mohou mít nešťastný konec, ale jen málokdo by si pomyslel, že se to týká i princezen z pohádek stvořených proto, aby své šťastné konce prožívaly pořád dokola. Dlouhovláska měla tu smůlu, že se právě takovou nešťastnou hrdinkou stala i ona. Když knížecí dcery vyrostly a Kraj tisíce bájí začal pustnout, Dlouhovláska, jejíž princ nepřijížděl a kterou trápila strašlivá samota, se rozhodla oběsit na svém vlastním copu. Když zemřela, její duch zůstal strašit na hradě, ve kterém čekala na svého nápadníka.

Účinné prostředky · Přízraky jsou často připoutány k nějakému předmětu, na kterém během života lpěly, nebo k nějakému místu, například k místu jejich skonu. V každém případě máme před sebou stejného činitele: silné citové pouto, ze kterého přízrak čerpá svou sílu. – Inigo Swann, “Za hranicemi přirozeného světa” Během průzkumu opuštěného sídla von Everec Geralt narazil na ducha ženy, který v domě strašil. Neklidný duch měl vládu nad vybavením domu, a to zejména nad obrazy visícími na stěnách. Zcela volně přecházel z jednoho plátna na druhé, vstupoval do jednoho a vystupoval z jiného. Zpočátku se snažil Geralta vystrašit, aby ve svém pátrání přestal, a pak - když bylo jasno, že tento postup nezabere - na něj zaútočil napřímo. Geraltův boj s přízrakem byl velmi obtížný, neboť přelud poháněl jeho vztek a útočil s rozpálenou zlostí. Geralt byl nucen pohybovat se bleskovou rychlostí, aby jeho útoky vykryl, přičemž neměl ani čas se nadechnout, natožpak sám útočit. Ba co víc, přízrak si vytvářel pouta s okolními obrazy, a dokud zaklínač toto pouto nepřeťal, přízrak z nich stále dočerpával ztracenou sílu. Klíčem k vítězství nad přízrakem z obrazu bylo soustředit se na vykrývání úderů a jen občasné útoky, a to v přesně načasovaných okamžicích. Jakýkoliv pokus o sled rychlých úderů byl vždy potrestán smrtícím protiútokem.

Účinné prostředky · Lidská mysl je tak divoké a neprobádané místo jako jakákoliv země daleko za mořem. Obývají ji nesčetná nebezpečenství - strach, bolestivé vzpomínky, duševní otřesy. Ty se plíží na okraji našeho vědomí jako dravci čekající na slabou chvilku, během které se zjeví... a zničí nás. - Arturius Vigo, "Podstata kouzel a přeludů" Malovaný svět vytvořený v mysli Iris von Everec obývaly povětšinou postavy z jejích vzpomínek, ale také byl domovem nebezpečných a dravých stvoření: ztělesnění jejích obav. Éterik, to nejnebezpečnější z nich, představoval její největší obavu - a měl na sobě tvář jejího manžela. Éterik připomínal Olgierda nejen vzhledem, ale podobný byl i způsob jeho boje. Na Geralta čekala skupina šesti stvůr, ale zpočátku na něj útočila jen jedna. Její smrt probudila další, která byla silnější než ta předchozí, a tak to šlo až do konce - padlého slabšího bratra nahradil silnější éterik, dokud nebyli všichni poraženi. Ale Geralt musel být opatrný, protože i sebemenší zranění způsobené bytosti čekající na svůj tah mělo za následek, že zraněná stvůra ožila a přidala se do boje po boku svého stále živého druha. Tím nejlepším postupem v boji proti těmto bytostem z nočních můr se ukázal být dobře načasovaný protiútok.

Účinné prostředky · Takže… to teda znamená… že naše Zula je přelud? - Bolko, rychtář Podhájí

Účinné prostředky · Vrazil jsem zpátky, zabouchl dveře a pak jsem slyšel, jak něco šeptá moje jméno. Mikkjaaale, Mikkjaaale!" - Mikkjal, strážce majáku na Eldbergu

Účinné prostředky · Mirko a jeho parta - to je kdo? Čtyři chlapci, opilci a budižkničemové, všichni do jednoho. Vyžahli pár tupláků a rozhodli se, že Bílou paní ojedou, že by pak možná odtáhla. - rozhovor odposlechnutý v polích za Novigradem

Účinné prostředky · Půlnočnice vyzařují takový nesmírný smutek, takový bezmocný hněv… Mám z nich strach, ostatně jako každý. Ale ze všeho nejvíc je mi jich líto. - Aelline Altsparr, elfská trubadúrka V porovnání s ostatními stvůrami noci – například s katakany, nekuraty a vlkodlaky – možná půlnočnice (a jejich vzácnější sestřenky soumračnice) zas tak nebezpečně nepůsobí. Koneckonců, jeden by se mohl ptát, jaké škody může bledá vrásčitá žena v potrhaných šatech napáchat? Odpověď: docela velké. Než abyste to zjistili tím horším způsobem, raději se polím a loukám v noci za každou cenu vyhněte.

Účinné prostředky · Navzdory všeobecné představě nepřerušují rolníci svou práci v poledne proto, aby se schovali před sluncem – dělají to proto, aby se schovali před polednicemi. - Vlad Reymond, Rolníci a jejich zvyky Za obzvláště horkých letních dnů, kdy slunce dosahuje nadhlavníku, se občas objeví přízraky, které připomínají sluncem spálenou ženu oblečenou v dlouhé bílé róbě. To jsou polednice – duchové mladých žen a dívek, které zemřely násilnou smrtí těsně před svou svatbou. Byvše dohnány k šílenství bolestí či zlobou se toulají po polích a hledají své nevěrné milence či zrádné sokyně, ačkoliv stejně zabijí každého, kdo jim včas neuteče z cesty. Často je na tomto světě drží nějaký předmět, který pro ně má silný citový význam. A právě proto, když někdo uprostřed pole najde snubní prsten či roztržený závoj, by ho nikdy neměl sbírat, ale raději se co nejrychleji vzdálit.

Účinné prostředky · Pacienti blouzní o jakési ženě pokryté strupy a vředy, kolem které pobíhají hejna krys. Tyto nesmysly přestaly po podání blínu a výtažku z máku. - poznámky Joachima von Gratze, Vilmeriova nemocnice v Novigradu Když v nějaké oblasti řádí mor, může se tam objevit duch připomínající nemocnou ženu, které z těla odpadává hnijící maso a v jejíchž patách se plíží hejno krys. Nikdo neví, jestli tento duch mor způsobuje, nebo jestli je k němu pouze přitahován jako můra ke světlu. Jisté však je, že se vyžívá v působení bolesti a utrpení a v nářcích a kvílení nakažených lidí.

Účinné prostředky · Někteří lidé mají dobrý důvod bát se vlastního stínu. - Svargmitt, skelligský druid Příšery si většinou za oběti vybírají nevinné: opozdilé obchodníky, neopatrné děti a poutníky, kteří se zatoulají moc hluboko do lesů kvůli nemístné zvědavosti. Žádný z nich se ovšem nemusí bát hyma. Tyto přízraky se totiž přisávají jen na obzvláště zavrženíhodné jedince, kteří spáchali nějaký nevýslovný zločin. Pro všechny ostatní jsou naprosto neviditelné. Když už se ukážou tomu, koho mučí, vypadají jako vysoké a do stínu oděné lidské siluety s dlouhými ostrými drápy.

Účinné prostředky · Má na sobě špinavý šaty, samý hadry, a kůže mu visí z kostí. A úpí… jako by trpěl. - Odolan z Bělosadu

Účinné prostředky · Často se říká, že ta nejtemnější zákoutí jeskyní slouží jako domov pro ty nejděsivější příšery na Kontinentu, které skýtají jen pramalou naději na vítězství či útěk. Jediným řešením pak může být uzavřít je před světem v naději, že zůstanou pohřbené navždy. Jistý kněz Věčného ohně však zjistil, že naděje a modlitba občas nestačí. V rozsáhlém dole v Ďáblově jámě se ukrývá přízrak, jehož samotná přítomnost prý plodí mor. Jelikož hrozilo, že se neprodleně dostane na svobodu, hledá klerik nové řešení – pomoc zaklínače.

Účinné prostředky · Dokonči všechny své věci, než umřeš. Rozluč se se svými milovanými. Sepiš závěť. Omluv se těm, kterým jsi způsobil příkoří. Jinak z tohoto světa nikdy doopravdy neodejdeš. - Paule Vikar, vesnický léčitel radící umírajícímu Klerikové a učenci se věčně dohadují, jestli duše opravdu po smrti odejdou do jiného světa, kde je čeká nekonečné veselí, nebo utrpení. Obě skupiny se však shodují na tom, co se stane s duchy, kteří z toho či onoho důvodu setrvávají v našem světě i poté, co jejich tělo vydechne naposledy: promění se v přízraky. Kdo slyšel jejich truchlivé nářky, může se domnívat, že tento osud jim není třeba závidět.