The Witcher 3: Wild Hunt Remastered · Měsíční prach · Inventář

Výsledek ×1 · Recept pro přípravu petardy, která po dopadu vybuchne.

Ingredience ×1 · Recept pro přípravu petardy, která po dopadu vybuchne.

Účinné prostředky · Vypadala jako bruxa, ale nebyla to bruxa… - úryvek z rozhovoru mezi rychtářem Sokolína a zaklínačem Alpy jsou upíři, kteří vzhledem připomínají bruxy. Podle některých se jedná o přízraky, kteréžto jméno jim poměrně sedí, neboť podobně jako přízraky straší a mučí lidi. Většinou na sebe berou podobu ženy, ačkoliv se mohou zjevovat i jako zvířata. Nejčastěji je možné je najít, kterak číhají poblíž vesnic. Útočí v noci a nejčinnější jsou za úplňku. Alpí sliny dokážou člověka uspat, a když přijdou do styku se spícím člověkem, mohou vyvolat strašlivé noční můry. Někteří tvrdí, že právě ony zavdaly příčinu zrodu pověstí, ve kterých lidé chodí spát zdraví a ráno jsou nalezeni bílí jako sníh a v žilách nemají jedinou kapku krve.

Účinné prostředky · Střezte se hříchu a odporností, a pokud se ocitnete v pokušení zla, pamatujte, co se stalo obyvatelům wyzimského předměstí, které smetla pohroma barghestů! "Kázání pro každý svátek" - ctihodný otec Yomen z Tretogoru Prosťáčci tvrdí, že kdo spáchá mimořádně zavrženíhodný čin, přivolá na sebe hněv bohů v podobě přízračných psů známých jako "barghesti", kteří po nocích číhají podél cest. I kdyby byl jejich původ skutečně takový, představují barghesti hrozbu pro světce i hříšníky, neboť na obě skupiny útočí se stejnou divokostí. Zaklínači převážně na bohy nevěří, ale uznávají, že barghesti jsou a že mají vždy nějakou spojitost se sledem nešťastných událostí, které se odehrály v minulosti. Jejich přítomnost však vysvětlují tím, že barghesti vznikají na základě kletby či soustředěné zlé vůle.

Účinné prostředky · Když už musíš přes les, vystříhej se míst, kde slyšíš vícero druhů ptáků najednou. Ten zvuk znamená, že vstupuješ na území bruxy a můžeš se rozloučit se svým životem. – rada neznámého dobrodince Naštěstí pro nás všechny jsou bruxy vzácnými tvory. Mnohé z nich žijí daleko od lidských sídel, neboť si velice cení vlastního bezpečí a staví si doupata na místech, kde je nemůže nikdo překvapit. Ty, které se rozhodnou usadit poblíž lidí, se vyhýbají davům a ze svých přístřešků vycházejí pouze v noci. Když už vyjdou, jeden by si je téměř mohl splést s opozdilými poutníky, kterak spěchají do svých nočních příbytků, ale prozradit je dokážou malé drobnosti: jejich úzké pouto s ptáky, jejich pronikavé hlasy a dechberoucí rychlost pohybu. Bruxy jsou mnohem obratnější a silnější než lidé, ale jejich největší výhodou je schopnost se zneviditelnit.

Účinné prostředky · Krev na stropě, vnitřnosti po zdech… to bude garkain. - Jan z Lan Exeter, vyšetřovatel a velitel městské hlídky Garkaini patří stejně jako fledeři do třídy mimořádně nebezpečných upírů, jejichž síla dokonce převyšuje sílu běsů. Střet s jedním z nich téměř vždy končí smrti, a právě proto je na světě jen velmi málo očitých svědků. Z hlášení městské stráže sepsaného v Lan Exeter, které popisuje útoky spáchané na město třemi garkainy v roce 1104 (které později zabil jistý Olivier z Gulety, zaklínač), vyplývá, že tyto strašlivé příšery se nespokojují jen s pitím krve svých obětí. Vyšetřovatelé došli na základě krvavých cákanců a vnitřností poházených po místě činu k názoru, že garkaini své oběti s nesmírnou rozkoší trhají na kusy a rochní se v jejich zakrvácených útrobách.

Účinné prostředky · Bruxa, se kterou se Geralt střetl na Corvo Bianco a kterou v sebeobraně zabil, se od ostatních tvorů tohoto druhu poněkud lišila. Zaprvé byla chytřejší, dokonce dokázala jen s mírnou námahou vyslovovat slova v lidském jazyce. Ba co víc, tato bruxa byla napojena na Šelmu, záhadného vraha, který tehdy ohrožoval Beauclair. Boj s ní pro Geralta představoval velkou výzvu. Stejně jako ostatní bruxy i tato oplývala silou a rychlostí, které dalece předčily lidské možnosti, mohla se zneviditelnit a útočit tlakovou vlnou. Jak už přináleží všem upírům, toužila pít lidskou krev. To znamenalo, že obvyklou obranu proti těmto tvorům byl elixír Černá krev, stejně tak dobrou zbraní byla i petarda Měsíční prach a - přirozeně - věrný zaklínačský stříbrný meč.

Účinné prostředky · Není se co divit, když si někdo myslí, že garkaini chovají vůči lidem nějakou zvláštní zášť. Koneckonců - vzhledem k tomu, jací lidé jsou - kdo by se jim divil. - Anežka z Myrkvidu, druidská flaminika a učenkyně

Účinné prostředky · Melitelé, Velká matko, chraň nás před zlem, před ďáblem nečistým a démony podlými, a především před spáry katakanů a nekuratů... - úryvek z modlitby Katakani a jejich nebezpečnější příbuzní, nekurati, jsou ztělesněním lidského strachu. Schovávají se ve stínech. Krmí se krví. Připomínají obrovské netopýry – jen s dlouhými tesáky a ještě delšími pařáty. A jako by tohle nebylo strašné dost, umí se zneviditelnit a nepozorovaně čekat, dokud hrůza z jejich nevyhnutelného útoku jejich oběť zcela nepřemůže.

Účinné prostředky · Takže… to teda znamená… že naše Zula je přelud? - Bolko, rychtář Podhájí

Účinné prostředky · Vopatrně, pane, v tom močálu číhá stvůra. Jestli do tý mlhy vejde, už nikdy nespatří domov! – Leslav, kopáč rašeliny

Účinné prostředky · Vrazil jsem zpátky, zabouchl dveře a pak jsem slyšel, jak něco šeptá moje jméno. Mikkjaaale, Mikkjaaale!" - Mikkjal, strážce majáku na Eldbergu

Účinné prostředky · Upíří kousance... a ten silný zápach alkoholu. - Geralt z Rivie

Účinné prostředky · Mirko a jeho parta - to je kdo? Čtyři chlapci, opilci a budižkničemové, všichni do jednoho. Vyžahli pár tupláků a rozhodli se, že Bílou paní ojedou, že by pak možná odtáhla. - rozhovor odposlechnutý v polích za Novigradem

Účinné prostředky · Půlnočnice vyzařují takový nesmírný smutek, takový bezmocný hněv… Mám z nich strach, ostatně jako každý. Ale ze všeho nejvíc je mi jich líto. - Aelline Altsparr, elfská trubadúrka V porovnání s ostatními stvůrami noci – například s katakany, nekuraty a vlkodlaky – možná půlnočnice (a jejich vzácnější sestřenky soumračnice) zas tak nebezpečně nepůsobí. Koneckonců, jeden by se mohl ptát, jaké škody může bledá vrásčitá žena v potrhaných šatech napáchat? Odpověď: docela velké. Než abyste to zjistili tím horším způsobem, raději se polím a loukám v noci za každou cenu vyhněte.

Účinné prostředky · Navzdory všeobecné představě nepřerušují rolníci svou práci v poledne proto, aby se schovali před sluncem – dělají to proto, aby se schovali před polednicemi. - Vlad Reymond, Rolníci a jejich zvyky Za obzvláště horkých letních dnů, kdy slunce dosahuje nadhlavníku, se občas objeví přízraky, které připomínají sluncem spálenou ženu oblečenou v dlouhé bílé róbě. To jsou polednice – duchové mladých žen a dívek, které zemřely násilnou smrtí těsně před svou svatbou. Byvše dohnány k šílenství bolestí či zlobou se toulají po polích a hledají své nevěrné milence či zrádné sokyně, ačkoliv stejně zabijí každého, kdo jim včas neuteče z cesty. Často je na tomto světě drží nějaký předmět, který pro ně má silný citový význam. A právě proto, když někdo uprostřed pole najde snubní prsten či roztržený závoj, by ho nikdy neměl sbírat, ale raději se co nejrychleji vzdálit.

Účinné prostředky · Vlci nejsou tak špatní, jak se o nich říká. Vlkodlaci na druhou stranu jsou přesně takoví a ještě horší. - Elsa Vilge, lučištnice Vlkodlaci jsou stvoření, která v sobě mají jak kus člověka, tak vlka. Ve zvířecí podobě si berou to horší z obého: od vlků touhu zabíjet a hlad po syrovém mase, od lidí krutost a vypočítavost. Vlkodlactví je způsobeno kletbou a proměny není možné vědomě ovládat. Když se netvor vrátí do lidské podoby, své činy si nepamatuje – jinak by jistě zešílel nebo by si vzal život.

Účinné prostředky · Když vás někdy přepadne noc v močálech, zůstaňte na místě až do rozbřesku, i kdybyste museli stát po pás ve vodě a nohavicemi by vám lezly pijavice. A co je nejdůležitější, pokud uvidíte světélko v mlze, nikdy, a tím myslím nikdy, ho nenásledujte. - Johan Štrád, průvodce Mlha je poutníkův nepřítel. V lese kvůli ní může člověk snadno sejít z cesty, na moři vás může vrhnout na skaliska. Ale taková nebezpečenství nejsou nic v porovnání s příšerami známými jako mlhavci, které v mlze občas přebývají. Tyto obludy mají silné paže a drápy jako zerrikánské kinžály, ale ze všeho nejnebezpečnější jsou kvůli svému mistrovství klamu, šálení a matení. Častokrát ani nemusí vůbec útočit, prostě svou kořist doženou k šílenství či zavedou do bažinatých mokřadů, načež trpělivě počkají, než se v bahnitých vodách utopí.

Účinné prostředky · Někteří lidé mají dobrý důvod bát se vlastního stínu. - Svargmitt, skelligský druid Příšery si většinou za oběti vybírají nevinné: opozdilé obchodníky, neopatrné děti a poutníky, kteří se zatoulají moc hluboko do lesů kvůli nemístné zvědavosti. Žádný z nich se ovšem nemusí bát hyma. Tyto přízraky se totiž přisávají jen na obzvláště zavrženíhodné jedince, kteří spáchali nějaký nevýslovný zločin. Pro všechny ostatní jsou naprosto neviditelné. Když už se ukážou tomu, koho mučí, vypadají jako vysoké a do stínu oděné lidské siluety s dlouhými ostrými drápy.

Účinné prostředky · Ulfhedin? A to je co, nějaká ryba? - profesor Artibus Joannes Rack, zeměpisec zmizelý během průzkumné výpravy na Skellige Ulfhedinn je plemeno vlkodlaků, které se nalézá převážně na Skellige. Pusté a nehostinné prostředí ostrovů by mohlo vysvětlit, proč loví převážně lidi a proč jsou silnější než jejich pevninští bratři. Starší a obzvláště nebezpeční ulfhedinnové se nazývají vorefové. Jen málokterému smělému válečníkovi v celé historii Skellige se podařilo ulfhedinna porazit a každý z nich byl coby hrdina zvěčněn v baladách, které se zpívají dodnes.

Účinné prostředky · Má na sobě špinavý šaty, samý hadry, a kůže mu visí z kostí. A úpí… jako by trpěl. - Odolan z Bělosadu

Účinné prostředky · Dokonči všechny své věci, než umřeš. Rozluč se se svými milovanými. Sepiš závěť. Omluv se těm, kterým jsi způsobil příkoří. Jinak z tohoto světa nikdy doopravdy neodejdeš. - Paule Vikar, vesnický léčitel radící umírajícímu Klerikové a učenci se věčně dohadují, jestli duše opravdu po smrti odejdou do jiného světa, kde je čeká nekonečné veselí, nebo utrpení. Obě skupiny se však shodují na tom, co se stane s duchy, kteří z toho či onoho důvodu setrvávají v našem světě i poté, co jejich tělo vydechne naposledy: promění se v přízraky. Kdo slyšel jejich truchlivé nářky, může se domnívat, že tento osud jim není třeba závidět.